Václav Hanka
Václav Hanka se narodil 10. června 1791 v Hořiněvsi a zemřel 12. ledna 1861 v Praze.
Je pohřben na Vyšehradě a jeho hrob s velkým pomníkem a nápisem - Hankovým životním mottem „Národy nehasnou, dokud jazyk žije" byl vůbec prvním hrobem na tomto slavném hřbitově, který se stal pohřebištěm významných Čechů.
Václav Hanka byl významným českým vlastencem, byl jazykovědcem, /bohemistou a slavistou/, básníkem, literárním historikem, překladatelem a vydavatelem staročeských a staroslověnských literárních památek a také prvním bibliotékářem knihovny Musea Království českého. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a dále studoval práva na Karlově univerzitě, kde byl žákem Josefa Dobrovského, převzal jeho filologický a slavistický postoj a pak také sám na této univerzitě přednášel staroslověnštinu, ruštinu a další slovanské jazyky. Málokdo dnes také ví, že byl velkým propagátorem pravopisné reformy. Jeho první odborná práce, která byla vydána knižně, vychází právě z díla Josefa Dobrovského, jednalo se o českou gramatiku s názvem Pravopis český. Tuto knihu postupně doplňovanou o další změny, vydal od roku 1817 až do roku 1849 celkem devětkrát.
Do podvědomí většiny lidí se však bohužel nejvíce zapsal jako ten, který údajně spolupadělal Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský. Dodnes, ale mnoho odborníků zastává názor, že tyto písemné památky nebyly doposud řádně prozkoumány po stránce chemické a nadále zde zůstávají značné pochybnosti a nejasnosti.
Rukopis Královédvorský nalezl V. Hanka dne 16. září léta páně 1817 ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Tento Rukopis představuje významnou literární památku – obsahuje celkem 14 písní a jejich zápis se klade do 13. st. - 14. st., jednotlivé skladby jsou orální poezií, sahající do starších dob, některé až do doby pohanské, údajně měly vznikat v období od 9.st. – 13. st.
V. Hanka rukopis později mnohokrát vydal tiskem. Spolu s Rukopisem zelenohorským, který byl objeven v témže roce o něco pozěji na zámku Zelená hora u Nepomuku, se staly otazníky pro mnohé historiky. O původu a pravosti obou rukopisů se spory vedou prakticky od jejich objevení až dodnes.
Rukopisy měly ohromný vliv na vzkříšení českého národa a přispěly nepochybně v období Národního obrození k posílení národního sebevědomí a také šíření povědomí o Čechách v zahraničí. Rukopisy byly překládány do celé řady jazyků. Inspirovaly mnoho českých umělců v jejich tvorbě. Rukopisy jsou dnes uloženy v oddělení rukopisů a vzácných tisků knihovny Národního muzea v Praze. Jsou vystavovány sporadicky, pouze při velmi vzácných příležitostech.
V dnešní době je také známo, několik vyjádření renomovaných odborníků, dle kterých Hanka autorem těchto rukopisů být nemohl. Například doktor Lubomír Sršeň – historik umění, zaměstnanec Národního muzea, ve své studii, kterou publikoval v roce 2009, vyvrací jeden z klíčových důkazů, které měly svědčit proti jejich pravosti. Jedná se o přítomnost barvy, tzv. Berlínské modři, kterou byly vybarveny velké iniciály v textu RK. Toto barvivo, je známé až od roku 1770. Pan doktor dospěl k závěru, že Hanka rukopis opravil – obtáhl a vybarvil iniciály, těsně před tím, než ho v roce 1822 věnoval nově vznikajícímu Vlasteneckému museu. Tímto se tedy vysvětluje přítomnost tohoto barviva v rukopise, který pochází ze 13.st.- 14.st.
V Hořiněvsi se nachází jeho rodný dům, čp. 10, muzeum - Památník Václava Hanky, který je v majetku obce Hořiněves. Ve společenském sále se konají kulturní a společenské akce, veřejná zasedání zastupitelstva obce Hořiněves, vítání občánků, svatby, atd. Je zde umístěna stálá expozice, která je věnována životu a dílu V. Hanky. Prohlídku domu a expozice lze domluvit na tel. 723 035 424.
Obec Hořiněves, muzeum: Památník Václava Hanky
Problematikou a polularizací poznatků o rukopisech a především řešením sporných otázek se systematicky zabývá Česká společnost rukopisná: ČSR - RKZ
Hlavní stránka k RKZ: RKZ
Ve výpůjčním fondu Obecní knihovny Hořiněves se nachází mnoho knih, které se zabývají rukopisnou tematikou a také životem a dílem významného hořiněvského rodáka.
Např. z výběru:
Rukopis kralodvorský, staročeské zpěvy hrdinské a milostné, ilustroval Josef Mánes /vydáno v roce 1886/
Rukopis královédvorský v komiksu, Filip Pýcha
Šifra mistra Hanky, pravdivá historie Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, Karel Jerie
300 minut, Plno záhad kolem Hanky, Vladimír Kopecký
Rukopis Královédvorský a zelenohorský, překlad Kamila Bednáře
Poslední tečka za rukopisy, Miloš Urban
Tajemství RKZ, Miroslav Ivanov
Sborník Národního muzea v Praze, Příspěvky k poznání osobnosti V. Hanky, Lubomír Sršeň
RKZ dodnes nepoznané, K. Nesměrák, D. Mentzlová, J. Urban, J. Žytek
Tajemství testamentů, Závěti slavných, mocných i memocných, Blanka Frajerová a Petr Kovařík